Porevoluční KSČM

Ustavující sjezd Komunistické strany Čech a Moravy se konal 31. března 1990, o jejím vzniku rozhodl mimořádný sjezd Komunistické strany Československa v prosinci 1989. Ministerstvo vnitra stranu zaregistrovalo 28. listopadu 1990 a až do 7. dubna 1992 byla KSČM součástí federativní Komunistické strany Československa. Prvním předsedou se stal Jiří Machalík.

KSČM je majetkovou i personální nástupkyní KSČ — strany, kterou zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, prohlásil za organizaci zločinnou a zavrženíhodnou. Přesto se strana nikdy nerozhodla ani pro změnu názvu, ani pro rozchod s odkazem svého předchůdce.

Éra Miroslava Grebeníčka (1993–2005)

Na sjezdu v Prostějově v roce 1993 byl zvolen předsedou Miroslav Grebeníček. Sjezd zároveň rozhodl o zachování názvu strany a odmítl návrhy na její přejmenování.

Členská základna se přitom hroutila. V roce 1990 měla KSČM 756 120 členů, v roce 1993 už jen 317 104 a v roce 2000 pouhých 120 673.

V únoru 1999 hlasovali poslanci KSČM pro zamítnutí novely zákona o mimosoudních rehabilitacích, jež by řešila navrácení majetku lidem, kteří neměli české občanství a trvalý pobyt, ale kterým byl v letech 1948–1990 majetek státem zkonfiskován.

V témže roce se strana neúspěšně snažila zabránit vstupu České republiky do NATO a hlasovala proti poskytnutí českých letišť silám Severoatlantické aliance.

Éra Vojtěcha Filipa (2005–2021)

Předsednické funkce se 1. října 2005 ujal Vojtěch Filip, který ji držel plných šestnáct let.

V září 2009 byli místopředsedové KSČM Jiří Dolejš a Čeněk Milota tajně nahráni provokatérem deníku MF DNES, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot. Oba měli být podle deníku ochotni prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho milionu korun. Po zveřejnění kauzy Dolejš i Milota rezignovali na funkce místopředsedů; policie případ v roce 2010 odložila pro nedostatek důkazů a Dolejš obvinění vždy odmítal.

V prosinci 2011 zemřel vůdce Severní Koreje Kim Čong-il. KSČM na jeho úmrtí reagovala kondolencí, ve které vyjádřila uznání, že se snažil o blaho Korejců.

Ve volbách v roce 2013 dosáhli komunisté svého nejlepšího polistopadového výsledku od roku 2002 — 14,91 % hlasů a 33 poslanců. Na konci téhož roku měla strana zhruba 51 000 členů, průměrný věk člena byl 74 let a průměrný věk voliče 60 let.

Ve volbách roku 2017 přišla strana o více než polovinu mandátů, se ziskem 7,76 % jí zbylo 15 poslanců. Přesto se dostala blíž k moci než kdykoli předtím: v červenci 2018 svými hlasy umožnila vyslovení důvěry menšinové vládě Andreje Babiše a následující tři roky ji tolerovala. Dohodu o toleranci strana vypověděla 13. dubna 2021.

Účet přišel v říjnu 2021. KSČM získala 3,60 % hlasů a poprvé od roku 1990 zůstala bez poslanců. Vojtěch Filip rezignoval ještě v průběhu sčítání hlasů, 9. října 2021.

Éra Kateřiny Konečné (2021–2026)

Na mimořádném sjezdu 23. října 2021 zvolili delegáti první ženu v čele strany — europoslankyni Kateřinu Konečnou. Zvítězila hned v prvním kole se 175 hlasy, její protikandidáti Josef Skála získal 70 a Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů. V květnu 2022 svůj post obhájila.

Konečná vsadila na spolupráci s dalšími subjekty pod hlavičkou Stačilo!. V evropských volbách 2024 tato koalice skončila čtvrtá s 9,56 % hlasů a získala dva mandáty — pro Kateřinu Konečnou a Ondřeje Dostála. V říjnu 2024 bylo Stačilo! zaregistrováno jako samostatné politické hnutí, k němuž se v roce 2025 přidali Moravané a SOCDEM.

Do sněmovních voleb 3. a 4. října 2025 už KSČM nešla pod vlastní značkou — své členy vyslala na kandidátky hnutí Stačilo!. To získalo 4,30 % hlasů (242 031 voličů) a žádný mandát. Komunisté tak zůstali mimo Sněmovnu i druhé volební období po sobě a Kateřina Konečná oznámila, že o post předsedkyně už usilovat nebude.

Éra Romana Rouna (od 2026)

Na sjezdu 30. května 2026 v Praze zvolili delegáti novým předsedou dosavadního mluvčího strany Romana Rouna. Ve druhém kole porazil místopředsedu Milana Krajču poměrem 94 : 82 hlasů. Sjezd zároveň snížil počet místopředsedů ze čtyř na dva — prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, druhým Milan Krajča.

Nové vedení nastoupilo do zcela nové právní situace. Od 1. ledna 2026 platí novela trestního zákoníku, která v § 403 vedle nacistických hnutí výslovně jmenuje i hnutí komunistická; za jejich zakládání, podporu a propagaci hrozí jeden až pět let odnětí svobody. Roman Roun k tomu prohlásil, že strana svou rétoriku měnit nebude, a zákon označil za snahu diskreditovat radikální levici.

Na začátku roku 2026 měla KSČM 15 231 členů — proti roku 1990 pokles o více než devadesát osm procent.