Představitelé KSČM

Takzvané „liberální křídlo“ KSČM reprezentuje především Jiří Dolejš. Ideologií této frakce je neokomunismus, idea navrácení k původnímu komunismu, doplněného ideami eurokomunismu.

Naopak stalinistické křídlo (podporující Gottwaldův režim) reprezentuje Marta Semelová. Ke stalinistům bývají médii řazeni přes svou kritiku minulého režimu Miroslav Grebeníček a Stanislav Grospič.

Vojtěch Filip

V roce 1983 vstoupil do KSČ. Od července 1985 udržoval kontakt s příslušníky Státní bezpečností (StB), nejdříve jako kandidát tajné spolupráce „Vojtěch“, poté jako ideologický spolupracovník StB pod krycím jménem „Falmer“.

Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za KSČ. V roce 1991 Filip přešel do poslaneckého klubu KSČM, od roku 2005 vykonává funkci předsedy strany. Poslancem je nepřetržitě dodnes.

Silnou kritiku vyvolala informace, že Filip lobboval za zájmy trestně stíhaného ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka a to přinejmenším během cesty do Kazachstánu. Filip rovněž lobuje za stomiliardovoý projekt v Milovicích s neznámými východními investory.

Jiří Dolejš

V roce 1989 vstoupil do KSČ (později KSČM), kde v letech 1999 - 2009 zastával post místopředsedy.

Reprezentuje progresivní křídlo, které je v rámci vnitrostranického boje čím dál víc potlačováno konzervativními představiteli strany.

Figuroval v úplatkářské aféře, kdy měl být údajně za peníze ochoten změkčit novelu loterijního zákona. Tato aféra ho stála místo ve vedení strany.

Zdeněk Ondráček

Zdeněk Ondráček je politik KSČM, poslanec (zvolený v roce 2013 a 2017), člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje a také zastupitel Trutnova.

Po volbách v roce 2017 se Ondráček ucházel o post předsedy sněmovní Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), kam byl těsně zvolen.

Proti zvolení Ondráčka se uskutečnily demonstrace. V 11 městech se jich podle pořadatelů zúčastnilo na 30 tisíc lidí. Následující den Ondráček na post předsedy komise rezignoval.

Bývalý spolupracovník StB, s krycím jménem Sázkař se za svou minulost muže, který s obuškem v ruce „zjednával pořádek“ při demonstracích, a za svá studia na policejní škole SNB, nijak nestydí.

Kateřina Konečná

Kateřina Konečná je europoslankyně za KSČM. V dubnu 2019 se proslavila jako převtělení Stalina a Lenina, když prohlásila, že „musíme vést třídní boj a zničit kapitalismus“.

K tomuto prohlášení nutno podotknout, že KSČM podporuje vládu miliardáře Andreje Babiše (kapitalisty). Nástup komunistů zpět k moc umožnili Babiš se Zemanem. Zajímavé je, že soudružce Konečné nesmrdí kapitalistické peníze.

Miroslav Grebeníček

Bývalý předseda KSČM, jeden z nejvýznamnějších komunistů polistopadové éry. Jeho otcem byl Alois Grebeníček, který působil jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti a podle svědectví jeho vězňů používal při výsleších kruté mučicí metody.

Grebeníčkovu politickou kariéru provázely v uplynulých letech soudní spory vyvolané jeho výroky, například relativizováním činu Jana Palacha.

Stanislav Grospič

Místopředseda KSČM, poslanec (zvolený v roce 2013 a 2017), zástupce konzervativního křídla strany.

Při rozhovoru v Českém rozhlasu uvedl, že 21. srpna 1968 se nejednalo o okupaci a mrtví byli jen oběti dopravních nehod. Za svůj výrok se po veřejném tlaku následně omluvil.

Ve svém textu k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa kritizuje takzvané pražské jaro a vyzdvihuje nástup normalizace.

Pavel Kováčik

Mezi lety 1988 až 1990 byl funkcionářem Okresního výboru KSČ v Třebíči. Od roku 1996 je poslancem za KSČM.

V senátních volbách roku 2000 neúspěšně kandidoval do horní komory parlamentu. Počátkem roku 2003 patřil v rámci KSČM ke skupině vlivných politiků, která podpořila Václava Klause na post českého prezidenta.

Leo Luzar

Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách v roce 1990 zvolen za KSČM do Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Jih.

V letech 2008 až 2010 byl místopředsedou strany, od roku 2014 je poslancem (po neúspěšných volbách v letech 2006 a 2010).

Miloslava Vostrá

Pochází z komunistické rodiny, v roce 1986 vstoupila do KSČ. Patří k nejužšímu vedení KSČM, od roku 2002 je poslankyní Parlamentu České republiky.

Stejně jako většina spolustraníků odmítá označit vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 za okupaci.